V pořadí čtvrtý zájezd odboru KČT Vizovice do Rumunska směřoval až do nejvýchodnější části Karpat. Naplnil se tak cíl našeho cestování po Rumunsku, ovzorkovali jsme „ karpatský oblouk “ návštěvou vybraných míst. Naše zážitky byly o to bohatější, že jsme pozorovali Rumunsko nejen při pěších túrách, ale i pohledem z autobusu. Cestování jsme organizovali tak, abychom minimalizovali útrapy z únavy a případné nepohody počasí. Ubytování jsme měli v hotelích na velmi dobré evropské úrovni a za přijatelné ceny. Setkávali jsme se s dobrými lidmi a pokud někdo z nás měl předsudky o zaostalosti a nebezpečí, tak na ně cestou zapomněl a naopak jsme museli obdivovat tempo rozvoje silniční dopravy, kvality vozovek i ve složitých horských podmínkách na příklad v nejvyšším rumunském pohoří Fagaráš. Vysoce jsme hodnotili zachovalost a rozmanitost venkovské architektury a úroveň navštívených měst. Někde jsme se setkali s nevkusem zbohatlíků, který není sice tak častý jako u nás , ale je o to výraznější a oko turisty pobaví. Byznys pronikající do objektů cestovního ruchu někdy škodí památkám, na příklad adrenalinové atrakce v solném dolu v Praidu, nebo ve vysokohorských střediskách. Často je to proto, že to někteří „ turisté“ vyžadují. Pozitivně naladěný turista je schopen tyto neduhy přehlédnout a pochopit snahu místních obyvatel najít v cestovním ruchu obživu.


Zájezdu se zúčastnilo 48 turistů převážně z Vizovic pod vedením předsedy vizovického KČT p. Vítka Miloslava. K dopravě jsme využili osvědčeného autobusového dopravce p. Jančíka Radka, který si svůj autobus perfektně připravil a spolu s druhým řidičem nás bezpečně dopravil tam, kam jsme potřebovali.
Zájezd započal 22.8.14 v 17 hodin odjezdem z Vizovic směr Zvolen, Miskolc, Oradea, Turda do Mănăstirea Râmeț. Noční jízda nás tolik neunavila a

23.8.14 v raních hodinách jsme uskutečnili první túru, viděli původní stavení se slaměnými střechami, setkali se s domorodci a marně od nich vyzvídali, kydy pokračuje červená značka. Bezpečně jsme došli do Cabany Rimet, kde snad tolik turistů pohromadě ještě neviděli, neboť ve chvíli došlo pivo Ursus, následně všechno další chlazené. Tento úsek byl dlouhý asi 12,5 km s převýšením asi 700 m. Po dobu občerstvování venku pršelo, přestalo jakmile jsme vyrazili na další túru ke skalní bráně. To už byla cesta po rovině okolo potoka v chatové oblasti. V závěru bylo nutno se zout a pokračovat potokem, nebo zariskovat a pomocí řetězu na skále "suchou" nohou pokračovat dále. Řetízek ale nápor turistů nevydržel a jeden z nás dodnes suší boty. Tato 9 km dlouhá procházka vyplnila zbývající čas pro předpisový odpočinek řidičů a v 17 hodin jsme pokračovali do Sibiu. Ubytování bylo zajištěno v Penzionu Dumbrava hned vedle hotelu Hilton.

24.8.14 ráno jsme řešili problém s počasím. Nechtělo poslouchat a usmyslelo si, že nás donutí prohlédnout si mimo plán skanzen Astra - jeden z největších v Rumunsku. Fakt super. Myslím, že nikdo nelitoval. Postupně radar ukázal, že se počasí zlepšuje i v horách. Asi v 10 hodin jsme vyrazili na Transfagarasan. Nad horami se vznášely mraky, déšť v horách také ustal a my se mohli kochat vrcholky hor, vodopády a zákrutami serpentin. Na Bâlea Lac před tunelem jsme vyrazili na trasu směr druhý nejvyšší vrchol r. Karpat - Negoiu 2535 m. Počasí nám ale nepřálo, začalo opět pršet a bouřit. Někteří z nás došli na Vf. Laitel (2390 m). Nezbylo než se vrátit. Po projetí tunelu se opět ukázalo nádherné počasí. Vodopády se opět naplnily a ukázaly se v nebývalé síle. Pod horami jsme si ještě prohlédli vysokou hráz přehrady Vidraru a šup do postýlky v Pensionu Dracula.

25.8.14 nás zpočátku čekala dopolední cesta autobusem do pohoří Ciucas. Cestu jsme si zpestřili zastávkou u hradu Bran. Okolo 11 hodiny jsme již nastoupili na trasu z Pasul Bratocea k Vf. Ciucas, Cabaně Ciucas, Cabaně Muntele Rosu a pak k autobusu. Obdivovali jsme členité skalní útvary, místní květenu (Rododendron Kochyj). Túra asi 15 km, převýšení asi 600 m. Ubytovali jsme se v hotelu Floris v obci Cheia. Ubytování bylo na velmi vysoké úrovni!

26.8.14 byl naplánován odpočinkový den, který snad každý uvítal. Přemístili jsme se autobusem k městu Buzau na Vulcanii Noroioși. Bahenní sopky měly slabší bubliny, přesto se ale široko daleko nic podobného nevidí. Další zastávkou byly opevněné kostely Prejmer a Harman. Podvečer jsme se ubytovali na tři noci v hotelu Rubin a Astoria ve městě Gheorgheni. Opět zde počasí chtělo zkoušet naše organizační schopnosti, ale na nás si nepřišlo.

27.8.14 jsme operativně vyrazili na jih do města Odorheiu Secuiesc. Ve vesničkách jsme cestou obdivovali vyřezávané a malované brány. V Odorheiu Secuiesc jsme si zvenku prohlédli starý kostelík směrem na Corund soubor dřevěných vyřezávaných bran. Následovala prohlídka Corundu, zde se místní obyvatelé živí výrobou a prodejem keramiky. Prodej keramiky doplnili o prodej košíků, vyřezávaného dřevěného zboží, výrobků z kůže, takže původní keramika tak nějak zaniká. Další naše zastávka byla ve městě Praid. Než začalo pršet prohlédli jsme si solné útvary na povrchu a pak zajeli autobusem dolů do dolu. Zde je plno atrakcí, které jsme nehodlali využít jako lezecká stěna, lana. Prohlédli jsme si největší rumunský solný důl a na závěr ochutnali dobré víno a zazpívali si. Na povrchu se počasí nezlepšilo, lázně Sovata jsme nenavštívili. Večer jsme si v hotelu Rubin uspořádali večírek s hudební produkcí.

28.8.14 se počasí umoudřilo a my mohli uskutečnit plánovanou túru v pohoří Ceahlau. Cestou do výchozího bodu Durau jsme minuli 180 let staré jezero Lacu Rosu, které vzniklo sesuvem půdy. Stromy v něm zkameněly a v okolí vznikla nová rekreační centra. O kus dál jsme projížděli hlubokou soutěskou Bicaz. Poklesy půdy poničenou cestou jsme pomalu objeli přehradu Lacul Izvorul Muntelui a v Durau vyrazili po skupinách na túru. Jedna skupina dorazila na Vf. Toaca (1904 m.n.m.) přes Cabanu Fantanele. Ti byli odměněni nádhernými výhledy na okolní skaliska, přehradu ... Tato skupina ušla asi 12 km s převýšením 1200 m. Další skupina měla za cíl 25 m vysoký vodopád. Třetí skupina kromě Cabany Fantanele s pěknými výhledy stihla navštívit středisko Durau s klášterem a ochutnat skvělé gogoše. Vše i s návratem do Gheorgheni jsme ještě za světla stihli.

29.8.14 byl den určený k přesunu do Oradei. 370 km dlouhá cesta se nám podařila zpestřit návštěvou města Târgu Mureș s nádherným náměstím a několika kostely. Zároveň jsme stihli nakoupit suvenýry. V odpoledních hodinách nás autobus dovezl přímo k Cheile Turzii. Soutěska je snadno přístupná, ale stromy neumožňují dobré výhledy na okolní skály. Podvečer jsme dorazili do Oradei a ubytovali se v nám již známém hotelu Lyra. Kdo chtěl vyrazil taxíkem do centra na večerní a noční prohlídku města. Jeho centrum je skvěle nasvícené a opravdu stálo za to.

30.8.14 po snídani v hotelu nás čekala cesta k poslednímu bodu programu našeho zájezdu - Miskolctapolca. Koupání v jeskyni v termální vodě nás příjemně ukolébalo a zbývajících šest hodin cesty domů rychle uběhlo. Všichni se v pořádku plni dojmů vrátili domů.

Ztráty a nálezy: